Selden, John (1585-1654). Anglický právm1c a filosof. Selden byl syn malého sussexského farmáře. Po ukončení místního gymnasia vystudoval oxfordskou universitu a stal se profesionálním právníkem a politickým poradcem několika aristokratických rodin. S jejich podporou se ve dvacátých a potom znovu ve čtyřicátých letech stal členem parlamentu. Ve dvacátých letech sehrál rozhodující úlohu v opozici proti Karlu I. a jeho ministrům a ve čtyřicátých letech byl vedoucím představitelem umírněných. Jeho prestiž byla ještě po roce 1649 tak velká, že Cromwell údajně uvažovalo tom, že ho požádá, aby sepsal ústavu nové republiky. Mezi jeho přátele se počítala řada myslitelů od Clarendona až k HOBBESOVI, s nímž měl mnoho společného.
Seldenovým hlavním přínosem k dějinám politického myšlení jsou jeho parlamentní projevy, které byly velmi rozšířeny, a dva spisy z obecné teorie politiky - Moře uzavřené (Mare clausum, 1635; jako odpověď na GROTlOVO Mare liberum) a O právu přirozeném a právu mezinárodním podle hebrejského učení (De iure naturali et gentium juxta disciplinam ebraeorum, 1640).
Kromě toho publikoval řadu děl zabývajících se anglickými a klasickými dějinami a napsaných obvykle pro politické účely (například slavné Dějiny Tythů [1617], důležité vyjádření erastiánské pozice ve vztahu k církevní vládě). Selden byl anglickým Grotiusem. Stavěl se kriticky jak k tradičnímu aristotelismu, tak k modernímu skepticismu, byl nepřítelem veškerých nároků na církevní moc a trval na platnosti všech smluv mezi lidmi (včetně dobrovolného otroctví). Ve spise Moře uzavřené oponuje Grotiusovi ve specifické oblasti námořní svobody, v Přirozeném právu pak nabízí zcela nový poWed na přirozené právo.
Selden tvrdil, že lidé jsou principiálně naprosto svobodni a nejsou nikterak omezováni morálkou, pokud se nebojí trestu ze strany výše postaveného (zejména Boha) za zvlášť vy jmenované činy. Přirozený rozum lidem neposkytuje seznam podobných činů hodných potrestání, ty se vyskytují pouze v historickém záznamu Božích prohlášení určených všem lidem na světě nebo v přímých zjeveních. Za jediné takové všeobecné prohlášení považoval záznam, který objevil v Talmudu a který se týkal Božího jednání s lidmi po Potopě (Desatero bylo určeno pouze Židům). Tento názor byl přes svou excentričnost mezi spisovateli konce sedmnáctého a počátku osmnáctého století velmi ceněn pro své odpoutání od tradiční myšlenky, že (například) aristotelské ctnosti nebo Desatero lze považovat za racionálně založené v lidské přirozenosti. Selden byl patrně jedním z prvních myslitelů, kteří otevřeně prohlásili, že přirozeným stavem člověka je absolutní morální svoboda. RFT

odkazy
Selden, J.: Mare clausum a De iure naturali et gentium juxta disciplinam ehraeorum. V: Opera Omnia, ed. D. Wilkins. Londýn 1726.
literatura
Tuck, R: Natural Rights Theories. Cambridge. Cambridge University Press, 1979.